Pátek 18.8.2017

Konvent

Historie pražského konventu

Věž baziliky

Minorité se usadili na Starém Městě pražském u chrámu sv. Jakuba patrně v roce 1232, když obdrželi od českého krále Václava I. (1230 - 1253) zde stojící dvorec. Řád začal ihned po usazení s budováním konventu, které probíhalo v několika etapách až do 70. let 14. století ve slohu gotiky v její rané a vrcholné fázi, a do kterého v roce 1316 zasáhl ničivý požár.

Klášter se v průběhu 13. a 14. století těšil pozornosti a přízni panovnických dynastií, zvláště českého krále Jana Lucemburského (1310 - 1346) a jeho manželky, královny Elišky Přemyslovny. Za husitských válek zůstal areál ušetřen plenění, avšak minorité byli po svém návratu nuceni z finančních důvodů část budov pronajmout či prodat a teprve v 80. a 90. letech 16. století se uskutečnili některé úpravy ve slohu renesance.

Po roce 1620 započala nová fáze výstavby a přestavby, ve slohu raného baroka, zakončená v 60. letech 17. století a motivovaná novými, především vzdělávácími a misijními úkoly řádu v procesu rekatolizace Čech. V roce 1689 pak část kláštera vyhořela, avšak vzápětí začala obnova, probíhající až do konce 17. století, když ve 30. letech 18. století proběhly pouze drobné úpravy některých částí. V roce 1754 se však konvent stal opět obětí požáru, jehož stopy překryla pozdně barokní přestavba a úpravy, ukončené v roce 1767. V roce 1784 byl konvent v podstatě zrušen a velká část budov prodána. S restaurací zbylých budov se započalo ve 40. letech 20. století, významná část těchto prací pak proběhla v letech 80.

Z původního rozsáhlého komplexu v sousedství chrámu sv. Jakuba zbyla pouze část, tvořená jedno a dvoupatrovými budovami, soustředěnými kolem téměř obdélného rajského dvora. Velmi jednoduché fasádě uličního průčelí dominují raně barokní portál s dveřmi, zdobenými reliéfy světců, andílků a znakem minoritů, a barokní socha (dobová kopie) P. Marie Bolestné. Části dvorních fasád tvoří v přízemí gotické arkády s hrotitými oblouky a barokní arkády s oblouky půlkruhovými, v patře křídla při chrámu se mezi okny nacházeji pilastry, v patře východního křídla terasa. Fasáda závěru kaple sv. Anny, vystupující z východního křídla vně kláštera, nese prvky gotického slohu v kombinaci s raně barokními.

Velká část místností interiéru si zachovala gotickou křížovou žebrovou klenbu, někde podepřenou středním sloupkem, většina je klenuta barokními klenbami různého staří. Nachází se zde řada raně barokních vstupních portálků a rovněž dvouramenné schodiště je raně barokní. Patra jsou v podstatě plochostropá, pouze v jižním křídle se nacházejí místnosti s renesanční klenbou. Pozornost zde zaujme zimní refektář, zdobený freskami na motivy života sv. Františka z Assisi z 30. let 18. století od F. Vogeta a štukami od A. Bolly z téže doby, dále letní refektář s freskami na motivy života sv. Františka a dějin řádu minoritů a štukami z 30. let 18. století od těchže umělců. Interiér kaple sv. Anny, umístěné ve východním křídle, zdobí opět fresky F. Vogeta, tentokrát na motivy života sv. Anny a fresky, zobrazující sv. Trojici se světci.

Vydáno:9.9.2011 Zobrazeno:4859

Minorité v Praze

Otec kardinál Miloslav Vlk

a společenství bratří minoritů:

br. Bernardin Mraz

br. Oldřich Prachař

br. Stanislav Gryń

br. Václav Puczok