Komu se má udělovat svátostné pomazání
KOMU SE MÁ UDĚLOVAT POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH
8. V listu svatého Jakuba se říká, že nemocní mají přijmout svátostně pomazání, aby je posílilo a zachránilo. Toto svátostné pomazání má se tedy udělovat se vší péčí těm věřícím, kteří nebezpečně chřadnou nemocí nebo stářím. Pro posouzení, zda se jedná o vážné onemocnění, postačí rozumně odůvodněné pravděpodobné mínění, bez zbytečné úzkostlivosti; a pokud by bylo třeba, je možno poradit se s lékařem.
9. Když se nemocnému, který přijal tuto svátost, uleví a pak se mu opět přitíží, může ji přijmout znovu; podobně i při déle trvající nemoci, když se stav nemocného zhorší.
10. Před chirurgickým zásahem (operací) je možno udělit svátost pomazání nemocných tehdy, je-li příčinou této operace nebezpečné onemocnění.
11. Starým lidem, jejichž síly značně ochabují, je možno udělit svátostné pomazání, i když není vidět nějakou nebezpečnou nemoc.
12. Také dětem je možno udělit svátost pomazání nemocných, a to od chvíle, kdy jsou schopny chápat, že jim tato svátost přináší posilu. Při pochybnosti, zda dosáhly takovéhoto užívání rozumu, je třeba svátost udělit.
13. Věřící ať jsou poučováni, že mají o svátost pomazání nemocných sami požádat. Nastane-li chvíle, kdy je třeba přijmout tuto svátost, mají tak učinit hned, s plnou vírou a zbožnosti. Nemají se oddávat zlozvyku odkládání této svátosti na pozdější dobu. O této svátosti mají být poučení opravdu všichni, kdo pečují o nemocné.
14. Tato svátost se udělí i těm nemocným, kteří sice ztratili užívání smyslů nebo rozumu, ale při plném vědomí by jako věřící o svátost pomazání nemocných aspoň nepřímo požádali.
15. Pokud je kněz zavolán k nemocnému, který už zemřel, ať se za něj pomodlí, aby mu Pán Bůh odpustil hříchy a přijal ho do svého království; mrtvému však ať svátost pomazání nemocných neuděluje. Má-li ovšem pochybnost, zda nemocný je opravdu mrtvý, udělí mu tuto svátost podmíněně (jak je uvedeno v č. 135).
Svátost pomazání nemocných se neudělí těm, o nichž je známo, že zatvrzele setrvávali v těžkém hříchu.
(Obřady pomazání nemocných ze dne 2. února 2002)
Lidská nemoc
LIDSKÁ NEMOC
A JEJÍ VÝZNAM V TAJEMSTVÍ SPÁSY
1. Nemoci a bolesti člověka patřily vždy mezi největší potíže, které trápily jeho svědomí. Ale ti, kdo vyznávají křesťanskou víru, i když cítí a prožívají totéž, přece podporováni světlem víry chápou hlouběji tajemství bolesti a statečněji ji snášejí.
Svátosti, které se udělují nemocným
POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH
5. Evangelia dosvědčují, jakou péči věnoval Pán osobně tělesným i duchovním potřebám nemocných, a svým věřícím že přikázal, aby konali totéž. Nejvíce to dokazuje svátost pomazání nemocných, kterou on sám ustanovil a svatý Jakub ji ve svém listu vyhlásil.
Komu se má udělovat svátostné pomazání
KOMU SE MÁ UDĚLOVAT POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH
8. V listu svatého Jakuba se říká, že nemocní mají přijmout svátostně pomazání, aby je posílilo a zachránilo. Toto svátostné pomazání má se tedy udělovat se vší péčí těm věřícím, kteří nebezpečně chřadnou nemocí nebo stářím.